Zde najdete důležité rady týkající se žáků se SVP.

Specifické poruchy učení a chování

Základní pojmy a definice

Dyslexie – porucha čtení

Dyslexie je nejznámější pojem z celé skupiny specifických vývojových poruch učení (dále jen SVPU).

Tento pojem je nestarší a porucha čtení, která se pod ním skrývá, nejnápadněji ovlivňuje školní prospěch. Úroveň čtení je obvykle výrazně nižší než všeobecná inteligence.

Dysgrafie – porucha psaní

Dysgrafie se projevuje obtížemi se zapamatováním si tvaru písmen, obtížemi v napodobení písmen, kvalitou písma, která s množstvím klesá, písmo se stává nečitelným.

Dysortografie – porucha pravopisu

Dysortografie se často vyskytuje v kombinaci s předchozími poruchami. Nepostihuje celou oblast gramatiky, ale jen tzv. specifické jevy – vynechávání interpunkčních znamének (háčky, čárky, tečky).

Jedinci s poruchou pravopisu nerozlišují rozdíl ve slabikách di-dy, ti-ty, ni-ny, přidávají, zaměňují, vynechávají písmena ve slovech či celé slabiky, nedokáží aplikovat mluvnická pravidla, která mají naučena. Mají výrazně porušený jazykový cit.

Dyskalkulie – porucha matematických schopností

Dyskalkulie se vyskytuje izolovaně, ale někdy i v kombinaci s předchozími poruchami. Spočívá v poruchách předčíselných představ, tzn. třídění prvků dle tvaru, barvy, velikosti, určování počtu prvků aj.

Děti mívají ve škole potíže v číselných představách (smysl číslovek, řazení čísel aj.), ve struktuře čísla, hodnotě číslice v čísle, nejsou schopny provádět matematické operace s číslem, mívají poruchu zrakové či sluchové paměti pro čísla, špatnou orientaci v čase a prostoru.

Neverbální poruchy učení

Pro neverbální poruchy učení jsou charakteristické obtíže v prostorové orientaci, potíže v tělesné výchově, sociální orientaci, potíže ve smyslu pro rytmus, jedinci nemají smysl pro humor aj. Méně citelně se neverbální poruchy promítají do školní výuky, ale jsou závažné pro vývoj osobnosti dítěte.

Příčiny specifických poruch učení

• lehké mozkové dysfunkce (jiné označení: lehké dětské encefalopatie či minimální mozkové dysfunkce)

  • lehké mozkové dysfunkce se vztahují na děti při zachovaných intelektových předpokladech s určitými poruchami učení či chování, spojených s odchylkami funkce centrálního nervového systému, tzn. různé kombinace v oslabení vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti, koncentrace pozornosti, pudů, motoriky

• dědičnost

• kombinace dědičnosti a lehkých mozkových dysfunkcí

• neurotická nebo nejasná etiologie (původ).

Všechny uvedené poruchy jsou zdravotním oslabením

Mezinárodní klasifikace nemocí

Vysvětlení k některým pojmům

Předpona dys-znamená vždy rozpor, deformaci; z hlediska vývoje znamená nedostatečný vývin (rozdíl od předpony a-, kdy hovoříme o ztrátě).

Mezi „dys“ poruchy nepočítáme pomalé osvojování dovedností u dětí vývojově nezralých či u dětí na hranici mentální retardace nebo již mentálně retardovaných. O poruše nehovoříme též při izolovaném výskytu projevu SVPU.

Další ze skupiny specifických obtíží u dětí

• Dyspinxie – porucha kreslení

• Dyspraxie – porucha motoriky

• Dysmúzie – porucha schopnosti pro oblast hudby

Oblasti „dys“ poruch s možnou souvislostí k učení

• Dysfázie – vývojová nemluvnost

• Dyslálie – patlavost, vadná výslovnost

• Dysartrie – porucha koordinace artikulace

~ Poruchy učení ~

Co jsou poruchy učení? Specifické poruchy učení jsou definovány jako neočekávatelný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo i nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné, nebo více oblastech učení.

Specifické poruchy učení lze rozdělit do skupin:

1. základní školní vědomosti, čtení, psaní, pravopis, matematika aj.

2. vytrvalost, sebekontrola, sociální způsobilost, koordinace pohybů

Poruchy učení bývají obvykle diagnostikovány od věku 8 let, když dítě začne chodit do školy. Často se plně neprojeví, dokud není vyžadována hlubší školní práce, což je od osmi let dále.

Objevují se požadavky, aby děti s poruchou učení byly odhaleny již v předškolním věku, ale dosud se nenašel důkaz, že by dřívější záchyt vedl k lepšímu řešení.

Řecké pojmy pro formy specifických poruch učení:

• dyslexie – specifická porucha čtení (neurologicky podmíněná porucha, která postihuje osvojování jazyka a jazykové procesy)

• dysgrafie – specifická porucha psaní

• dysortografie – specifická porucha gramatiky

• dyskalkulie – specifická porucha aritmetiky

Jak časté jsou specifické poruchy učení?

Přesný počet dětí, které trpí specifickými poruchami učení není znám, musely by být vyšetřeny všechny děti v populaci. Odhaduje se, že specifickou poruchou učení je postiženo přibližně 10 % dětí. Je štěstí, že častěji se vyskytují mírné formy. Těžkou formou je postiženo přibližně 2% dětí. Chlapci jsou postiženi asi 3x častěji, než dívky.

Je důležité rozpoznat specifické poruchy učení?

Určitě ano. Pro rodiče i dítě je důležité uspokojení z vědomí, že problém je něčím známým, že to není jejich chyba, nebo chyba dítěte.

Ukazatele specifických poruch učení.

Je považováno za zcela normální, pokud dítě zápasí se čtením, psaním a počítání v průběhu prvních 2 let ve škole. Pokud se ale trápí i po uplynutí této doby, může být postiženo specifickými poruchami učení. Také se často dítě jeví chytřejší, než ukazují jeho výsledky ve škole. Písmo dítěte bývá i přes jeho snahu velmi nečitelné, nebo nezralé. Dalším varovným signálem je, píše-li dítě správně jen pokud píše extrémně pomalu.

Poruchy učení bývají provázeny i problémy v jiných oblastech vývoje. U dítěte se může vyskytovat neohrabanost, špatná organizace, špatné soustředění a nedostatek sebekontroly. Dítě mívá problém soustředit se na jeden úkol během zadané doby. Poruchy soustředění bývají někdy vnímány jako neposednost, impulsivnost, neposlušnost, nevychovanost.

Poruchy učení bývají často doprovázeny poruchou pozornosti. Poruchy pozornosti velmi dobře odstraní metoda EEG – Biofeedback, která je nebolestivá, pro děti zábavná, velice účinná a dosahuje trvalého efektu. Pokud se u dětí vylepší pozornost a soustřední, dosahuje dítě výrazné zlepšení i ve čtení psaní a porozumění textu.

~ Poruchy pozornosti ~

Pozornost – je schopnost naměřit jí na určitou činnost v daný okamžik.

Děti s poruchou pozornosti mají problémy naučit se dávat pozor, nevydrží dlouho u zadaného úkolu. Děti s poruchou pozornosti mají problém se soustředit.

Poruchy pozornosti se dají rozdělit na:

1) poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD)

2) poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou jsou značně impulsivní, zdá se, že nepřemýšlí dříve, než jednají. Nevydrží sedět u TV programu nebo při jídle, často bývají zmatené.

Jak mohou pomoci rodiče u dětí s poruchou pozornosti?

V první řadě je důležité si uvědomit, že chování dítěte není chybou rodiče ani jeho. Dítěti je nutné stanovit přiměřené cíle, např. můžete po dítěti požadovat sezení u stolu 5 minut a později nároky zvýšit. Hodně za dosažené cíle chvalte. Dejte dítěti možnost vybít přebytečnou energii aktivními hrami a sportem. Užitečná je pro tento účel např. trampolína.

Některé možnosti pomáhající při poruchách pozornosti

1) Diety – u některých dětí může dieta vést ke snížení přílišné aktivity, impulsivnosti, roztržitost.

2) Léky – děti beroucí léky bývají schopny lépe se koncentrovat. \ne všechny děti s poruchami pozornosti reagují na léky je nutné pečlivě monitorovat výsledky dítěte

3) EEG – biofeedback – poruchy pozornosti patří k nejlépe léčitelným poruchám metodou eeg- biofeedback

EEG –biofeedback

EEG –biofeedback je účinná metoda na zlepšení koncentrace pozornosti, paměti a schopnosti učení nejen u dětí či dospělých s poruchou pozornosti, ale i u těch, kteří si chtějí tyto schopnosti vylepšit. Po absolvování metody eeg – biofeedback je tato schopnost trvale zlepšena.

~ Hyperaktivita a ADHD ~

Syndrom ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Dříve se tyto poruchy pozornosti označovaly jako lehká mozková dysfunkce (LMD)

Syndrom ADHD je porucha, v jejímž pozadí leží biologická příčina.

Hyperaktivita

U dítěte s hyperaktivitou bývají následující příznaky:

• a) často bezděčně pohybuje rukama, nohama nebo se vrtí na židli

• b) hyperaktivní dítě často při vyučování nebo i v jiných situacích, kdy by mwlo zůstat sedět, vstává ze židle

• c) hyperaktivní dítě často pobíhá nebo popochází v situacích, kdy je to nevhodné

• d) hyperaktivní dítě často bývá nepřiměřeně upovídané

• e) hyperaktivní dítě často mívá potíže v klidu něco dělat

• f) hyperaktivní dítě často trvale vykazuje nadměrnou motorickou aktivitu

~ LMD – Lehká mozková dysfunkce ~

Lehká mozková dysfunkce – zkratka LMD je pojem v naší zemi vžitý pro poruchu pozornosti. Označení LMD je stále velmi časté, i když neodpovídá MKN-10 – systém mezinárodní klasifikace nemocí. Pojem LMD (lehká mozková dysfunkce) nerozlišuje, zda se jedná o poruchu pozornosti provázenou hyperaktivitou či poruchu pozornosti bez hyperaktivity.

Příčiny LMD (Lehké mozkové dysfunkce)

Genetické příčiny LMD:

1. Lehká mozková dysfunkce se často vyskytuje v rodinách, kde i jiní rodinní příslušníci měli problémy s chováním a pozorností. Tato příčina zatím nelze léčit a ovlivnit.

2. Poškození mozku při problémovém těhotenství nebo porodu způsobené nejčastěji hypoxií (chvilkovým nedostatkem kyslíku) Děti s touto příčinou se mohou vyskytnout v kterékoliv rodině.

3. Užívání alkoholu a drog během těhotenství poškozují plod.

4. Nedostatkem dopaminu v těle (Dopamin je látka uplatňující se při přenosu nervových signálů.)

Projevy LMD (Lehká mozková dysfunkce)

Dítě postižené LMD se projevuje jako neklidné, nepozorné, zlobivé. Nedokáže se delší dobu soustředit ani na hru ani na učení. Chce být za každou cenu středem pozornosti. Tyto děti jsou velice impulsivní (dříve konají, než myslí) Některé nejsou schopné zvládat základní pravidla společenského chování. Vzhledem k výše uvedenému, mají tyto děti velký problém s rodinou, ve škole i s jejich vrstevníky. Z těchto konfliktů pro ně pramení samé zklamání a bludný kruh se uzavírá, děti se stahují do sebe či naopak se snaží na sebe strhnout pozornost negativním chováním.